FAQ

Jedná se o technologické pojmy popisující část výrobního procesu – převod Vaší hudby na fyzický nosič nazývaný buď DMM nosič nebo laková fólie. Mástering v GZ zahrnuje kontrolu dodaných zvukových podkladů, provedení základních úprav a korekcí pro přizpůsobení nahrávek pro cílové vinylové medium a na závěr vytvoření zvukových drážek řezáním do vhodné vrstvy na fyzickém nosiči.

Více informací lze nalézt zde: http://www.gzvinyl.com/Vyroba/Mastering.aspx

Preferujeme WAV soubory ve vysokém rozlišení – optimální je pro nás zaslání jednoho WAV souboru pro každou stranu ve formátu PCM 96 kHz/24-bitů (podporujeme až do 192 kHz/32-bitů). Pokud plánujete vydání také na CD, pak může být vhodnější pracovat na vzorkovací frekvenci 88,2 kHz, tedy například digitalizovat analogové pásky nebo nahrávat kapelu a másterovat projekt na 88,2 kHz pro následné jednodušší a přesnější převzorkování na CD rozlišení 44,1 kHz.

Samozřejmě také akceptujeme standardní profesionální formát DDP s PQ-kódováním odpovídajícím požadovaným vizuálním značkám na vinylových deskách. Není podstatné, jestli budou dodány dvě sady DDP podkladů pro každou stranu zvlášť, nebo společný DDP projekt pro obě strany (tuto druhou variantu preferujeme). Detailní výpis PQ-kódování s uvedenými délkami tracků a jasně označeným rozdělením na strany je pro nás obvykle dostatečně podrobnou dokumentací, abychom správně vložili vizuální značky v našem másteringovém softwaru. Audio soubory v kvalitě 44,1 kHz/16-bitů jsou naprosto postačující pro výrobu vinylových desek s dobrým zvukem, ovšem audio soubory ve vyšším rozlišení poskytují při výrobě výhody jak z hlediska zvukové kvality, tak i pro procesy zpracování zvuku a simulaci řezání.

Při použití přenosu po FTP prosím přiložte kontrolní MD5 kódy ke všem DDP souborům (nebo audio souborům) a/nebo zabalte všechny soubory do jednoho archivu (ZIP, RAR, SIT, 7z) pro snazší a bezpečnější přenos.

Ve většině případů je másteringový proces v GZ prováděn způsobem „s minimem změn“ – pokud ovšem není v objednávce zmíněn výslovný požadavek jiného typu zpracování, kde pak musí zákazník jasně určit, jaké úpravy máme s jeho podklady provádět. „Flat cut“ ve smyslu „absolutně žádné úpravy podkladů“ aktivně nenabízíme, ale zohledňujeme tento požadavek při nastavování parametrů řezání. Často technicky ani není možné provádět řezání bez jakýchkoli úprav podkladů, a někdy je to dokonce nebezpečné pro naše zařízení. Standardní zpracování by se dalo popsat jako „žádné radikální úpravy dodaných podkladů“. Předpokládáme, že zákazník chce vyrobit desky se stejným zvukem, jako měly dodané podklady, takže se snažíme pomocí dostupných technologií docílit zvuku co nejbližšího dodaným podkladům.

Neprovádíme zvukový mástering v klasickém slova smyslu. Alespoň ne pro většinu titulů. Tím myslíme, že se nepokoušíme vylepšovat zvuk, vytvářet tu nejhlasitější nebo nejlépe hrající desku na světě. To jsou velmi subjektivní a diskutabilní pojmy, a proto můžou mít naši inženýři odlišný názor než naši zákazníci (kapela, zpěvák, producent atd.). Vedlo by to k dodatečné komunikaci a vyjasňování mezi zákazníkem a naším studiem. Nejsme tak specializovaní pro účely zvukového másteringu, jako jsou některá samostatná studia, ale můžeme určité úpravy provádět také. S některými zákazníky máme proto dohodu o provádění dodatečného másteringu v nutných případech. Obecně řečeno, 95 % všech titulů řežeme se záměrem dosáhnout při přehrávání desek zvuku podobného dodaným podkladům. Pokud specifikujete změny, které máme provést s vašimi zvukovými podklady, můžeme před řezáním uložit připravené podklady ve formátu WAV do vaší složky na FTP serveru, abyste si je mohli poslechnout a schválit, případně sdělit výhrady. Za tuto službu je účtován příplatek.

Cenová nabídka zahrnuje standardní kontrolní a přípravný proces i samotné řezání fyzických nosičů  – což je poslední (technickou) částí vinylového másteringu. První částí je kontrola dodaných zvukových podkladů a jejich soulad s dokumentací, příprava projektu v našem specializovaném softwaru a provedení několika simulací řezání pro určení optimálních parametrů pro konkrétní dodané zvukové podklady, aniž bychom prováděli příliš mnoho změn zvuku. Naším cílem je použít pouze ty nezbytné úpravy podkladů, abychom docílili lepšího říznutí, omezili riziko zkreslení a převedli podklady na fyzický nosič v co nejširším rozsahu slyšitelných frekvencí. Takové kontroly a zpracování jsou dostačující pro většinu našich zákazníků.

Nabízíme buď „standardní říznutí“ nebo „hlasité říznutí“ (STANDARD nebo LOUD cut). Tyto pojmy používáme raději než pojmy standardní a hlasitý mástering. Jednoduše kvůli tomu, že tyto kombinace slov mohou vést ke zmatení a špatnému výkladu. Nenabízíme hlasitý mástering v podobě velké celkové komprese, tvrdé limitace (hard limiting), limitace špiček (peak limiting) nebo různých maximizérů. Neprovádíme ani žádná dodatečná vylepšení zvuku dodaných podkladů – tedy ne za ceny běžného zpracování a řezání, které jste mohli obdržet od našich obchodních zástupců.

Zvukový technik může před řezáním nastavit například určitý druh horní propusti (20-40 Hz), tzv. eliptický ekvalizér (100-300 Hz), dolní propusť (obvykle nad 16 kHz), tzv. de-esser na potlačení sykavek nebo kompresor vysokých frekvencí na problémové signály – a to vše i pro standardní říznutí. Vždy záleží na charakteru a žánru nahrávky. Ale pro hlasitá říznutí je používáme častěji – filtry typu horní propusť na minimalizaci rizika přeskoků způsobených velkými výchylkami, eliptické ekvalizéry pro zmenšení specificky jen hloubkových výchylek a oboje pro optimalizaci využití dostupné plochy, aby se nahrávka na danou stranu desky vešla. Vyšší záznamová úroveň vede sice k větší hlasitosti, ale také k větším výchylkám a větší spotřebě místa na desce. Hlasité vysoké frekvence zase mohou způsobit problémy se zkreslením, sykavkami a také vyvolat velké proudy a teploty v záznamové hlavě, což může v nejhorším případě vést dokonce i ke spálení vinutí v hlavě.

Výše uvedené procesy používáme pouze tehdy, když je to opravdu nutné, a neměly by vést k radikálním změnám zvuku dodaných podkladů. Při volbě hlasitého říznutí používáme vyšší záznamové úrovně nad doporučenou bezpečnou úroveň, jak to vyplývá ze simulací našeho nového másteringového softwaru. Nejedná se tedy o nějaké pevně dané hodnoty úrovně nebo hlasitosti a úpravy se mohou u každého titulu lišit. Nastavujeme záznamové parametry pro bezproblémové hlasité řezání tak, aby nedocházelo ke zkreslení při řezání drážek do DMM nosiče nebo lakové fólie. Z důvodu komplikované geometrie drážek ale nelze na některých gramofonech vyloučit určité zkreslení při přehrávání, zejména při použití kónických (kulových) nebo opotřebených hrotů, které často nedokážou věrně sledovat složitou, hlasitě říznutou drážku. Každý zákazník by si proto měl být vědom omezené možností reklamace zakázek objednaných s volbou hlasitého řezání a vždy by měl před hlavní výrobou nejdříve objednávat vzorky.

Pro názornost se můžete podívat i do fotogalerie věnované našemu novému másteringovému systému: http://www.gzvinyl.com/Vyroba/Mastering/Novy-system-masteringu.aspx

Můžete nám poslat zvukové soubory se špičkami blízko 0 dBFS, ale raději ne vemi blízko nebo přímo na 0 dBFS. Ponechte v souborech malou rezervu, řekněme 0,1–0,5 dB. Máme dostatečnou rezervu (headroom) pro D/A převod v našem másteringovém softwaru, který posílá zvuková data do našich řezaček přes špičkové převodníky PrismSound Orfeus. Je také vhodné nepoužívat tzv. tvrdé limitery (brickwall, peak limiters) ve větším rozsahu. Musíme potom snižovat záznamové úrovně, pokud je v dodaných podkladech větší množství pasáží s tvrdě limitovaným signálem.

Vhodný a bezpečný dynamický rozsah podkladů bývá při hodnotách kolem DR12 (viz http://www.pleasurizemusic.com), ale pokud jsou nahrávky dobře smíchány a zmásterovány, mohou být pro některé žánry akceptovatelné i hodnoty kolem DR8. Jakékoli zvukové podklady trvale překračující -8 dB RMS (nezaměňovat s DR hodnotami, i když to má určitou souvislost), považujeme za podklady s omezeným dynamickým rozsahem a lze očekávat zvýšené riziko problémů při řezání nebo přehrávání, zejména při objednání hlasitého říznutí. Příprava takto komprimovaných (limitovaných) zvukových podkladů pro řezání je potom časově náročnější a často musí dojít k většímu kompromisu mezi hlasitostí a kvalitou zvuku.

Neexistuje žádná přímá souvislost mezi analogovými úrovněmi u gramofonových desek a digitálními úrovněmi zvukových souborů, CD nebo DAT pásků. Dodané digitální podklady analyzujeme nezávisle na ostatních titulech a optimální parametry pro řezání nastavujeme podle typu desky (17 cm, 25 cm nebo 30 cm a 33 nebo 45 otáček) a podle vlastností dodaných podkladů: hrací doba na stranu, frekvenční spektrum a dynamika, podíl nízkých a vysokých frekvencí, jejich rozložení ve stereu atd. Během másteringu a řezání fyzických nosičů pro výrobu gramofonových desek dochází vždy k většímu nebo menšímu kompromisu mezi hlasitostí (záznamovou úrovní) a kvalitou zvuku (zkreslení, čistota vysokých frekvencí). Při přehrávání desek můžete zvýšit hlasitost na zesilovači otočením knoflíku k vyšším hodnotám, ale bohužel nemáte k dispozici knoflík na snížení zkreslení. Vjem hlasitosti zvuku poslouchaného při přehrávání gramofonových desek záleží také na citlivosti přenosky a parametrech celé signálové cesty od gramofonu až k reproduktorům.

Zjednodušeně řečeno je to podobné, jako rozdíly v kvalitě zvuku u MP3 souborů v digitálním světě. Soubory ve formátu MP3 zakódované s vyšším datovým tokem (192, 256, nebo dokonce 320 kbps) budou znít významně lépe než soubory zakódované s nižším datovým tokem (128 nebo 160 kbps). Důvodem je fakt, že MP3 dekodér má při přehrávání souborů s vyšším datovým tokem k dispozici za jednu sekundu více informací k rekonstrukci zvuku, a zvuk je tedy věrnější. Obdobně nahrávky na gramofonových deskách i magnetofonových pásech znějí lépe při použití vyšších rychlostí. Při vyšších otáčkách projede hrot přenosky za jednu sekundu delší dráhu, ve které může být zvuková informace lépe rozprostřena. Proto slyšíme věrnější reprodukci zvuku uloženého v drážkách při 45 otáčkách.

Vědecky řečeno – delší vlnové délky, menší úhly v drážkách a méně komplikovaná geometrie drážek (větší poloměry zakřivení) nám při 45 otáčkách dovolují říznout velmi přesné drážky s nejjemnějšími detaily. Také kónické (kulové) a eliptické hroty přenosek sledují drážky lépe při 45 otáčkách – výsledkem je menší zkreslení: zkreslení vytlačováním hrotu – pinch effect distortion, horizontální a vertikální snímací zkreslení apod.). Kvůli větší rychlosti otáčení je samozřejmě redukována hrací doba na stranu, což obvykle vede k vydávání dvoualb, např. 45otáčkové audiofilské dvoualbové edice s nahrávkami do 15 minut na stranu. Pokud chcete docílit co nejlepšího zvuku gramofonových desek, doporučujeme objednávat 30cm desky s 45 otáčkami.

U každé zakázky provádíme několik počítačových simulací řezání, abychom nalezli optimální parametry s ohledem na dodané zvukové podklady. V některých případech nás másteringový software varuje před potenciálními problémy při použití 33 otáček nebo zobrazí pro 45 otáček lepší výsledky s ohledem na zvukovou kvalitu desek. Na základě výsledků této analýzy potom doporučujeme zvážit změnu na 45 otáček. Prosím přečtěte si i odpověď na otázku výše, kde jsou rozdíly popsané detailněji.

Ano, je možné nastavit zvýšené rozestupy drážek, ale pouze v případě, že celková hrací doba strany není příliš velká. Lze tím docílit větší zaplnění plochy desky drážkami. Obecně platí, že je mnohem lepší skončit řezání na větším průměru, tedy dále od středu desky, a to kvůli omezením mechanického záznamu, zejména kvůli geometrickým parametrům drážek. Podmínky pro řezání, a zejména pro přehrávání se totiž s klesající drážkovou rychlostí směrem ke středu desky zhoršují, což může vést ke zhoršení kvality zvuku u posledních skladeb.

Nízké frekvence způsobují větší výchylky (amplitudy) v drážkách než střední a vysoké frekvence. Není možné zaznamenat libovolně hlasité nízké frekvence, neboť nelze zvyšovat výchylky nad určité meze. Většina moderních řezaček používá tzv. variabilní řízení, takže automaticky přizpůsobuje rozestupy drážek a jejich hloubku zvukovému signálu tak, aby nedošlo k dotekům nebo proříznutí sousedních závitů. Řezačka nebo řídící software ovšem i při variabilním řízení dodržuje nastavené minimální hodnoty rozestupu drážek. Velký podíl nízkých frekvencí v podkladech tedy způsobuje větší rozestupy drážek a tím snižuje dostupnou plochu pro drážky a maximální hrací dobu na danou stranu.

Nejvhodnějšího rozdělení nahrávky na dvě strany desky docílíme tím, že obě strany budou mít přibližně stejnou hrací dobu – za předpokladu, že deska má na obou stranách stejné otáčky a nahrávka obsahuje skladby s podobnou hlasitostí, charakterem a frekvenčním a dynamickým rozsahem. Řídící modul v našem másteringovém softwaru, tzv. drážkový procesor, nepřetržitě vyhodnocuje zvukový signál během řezání a nastavuje na řezačce rozestupy i hloubku drážek takovým způsobem, aby se sousední závity drážky nedotkly a aby na výsledných deskách byl snímací hot spolehlivě vedený drážkou. Spotřeba místa na desce závisí na frekvenčním spektru řezaného signálu, jeho dynamice a šířce stereo-báze. Proto je velmi důležité zohlednit možnosti a omezení mechanického záznamu již ve fázi nahrávání nástrojů, sólového zpěvu i doprovodných vokálů, ve fázi míchání nahrávek i při (pre)másteringu. Když je hrací doba strany pro daný formát za doporučeným maximem, obvykle je nutné snížit záznamovou úroveň – deska potom bude tišší – nebo upravit nízké frekvence. To ale neznamená, že pro velmi krátké nahrávky lze zvyšovat záznamovou úroveň nad technologické limity, které vyplývají z geometrických parametrů drážek, možností a parametrů gramofonů a přenosek a z možností záznamových strojů (řezaček). Pro krátké nahrávky je nicméně možné zvýšit rozestupy drážek, a zaplnit tak plochu desky více.
Doporučujeme prostudovat i odpovědi na předchozí a následující otázky.

Stabilita hrotu v drážce nezáleží na rozestupech drážek. Šířka drážky má být při řezání nastavena tak, aby byl snímací hrot v každém bodě své dráhy v drážce dobře veden a aby oba boční dotykové body hrotu ležely bezpečně na stěnách drážky, a nikoliv na jejím horním okraji. Pro běžnou hudbu, dobře zkalibrovaný gramofon a standardní způsob přehrávání je tato podmínka splněna při základní šířce drážky 0,04 mm (40 µm) a použití základního kónického (kulového) hrotu s poloměrem 0,017 mm (17 µm). Širší (hlubší) drážka neznamená automaticky lepší vedení hrotu nebo vyšší hlasitost, ale vždy způsobí větší spotřebu místa na desce. Tedy poslední skladba skončí na menším průměru, kde je již z principu horší zvuk. Desky určené pro použití v klubech a pro skrečování, které často bývají říznuté hlasitě, ale opravdu mohou vykazovat větší stabilitu hrotu v drážce při říznutí širších, a tedy i hlubších drážek, neboť snímací hrot zůstane delší dobu v drážce, když se s deskou zachází nestandardním způsobem – během skrečování vytvářejí extrémně velké amplitudy signálu velké výchylky a to způsobuje nestabilitu hrotu.

ZAPAMATUJTE SI, PROSÍM: „Gramofonová deska byla vyvinuta jako fyzický nosič analogových nahrávek přirozených zvuků. Je určena pro poslech takovýchto nahrávek prostřednictvím amplitudově lineárního přehrávacího řetězce, na zařízení s konstantními otáčkami a jmenovitou rychlostí ve směru hodinových ručiček. Problémy způsobené jakýmkoli jiným způsobem použití proto nemohou být předmětem reklamace.“

Během obvyklého způsobu přehrávání působí na snímací hrot dotýkající se stěny drážky vlivem tření laterální síla. Tato síla se snaží snížit okamžitou výchylku a vrátit hrot zpět do jeho rovnovážné polohy. Oproti tomu během otáčení deskou proti směru hodinových ručiček se tato síla snaží zvýšit okamžitou výchylku hrotu a s většími výchylkami se zvyšuje tím více. Může to vést ke ztrátě kontaktu mezi hrotem a jednou stěnou drážky až do bodu, kdy hrot opustí drážku úplně – bez ohledu na aktuální šířku nebo rozteč drážek. Stabilita hrotu závisí převážně na laterální tuhosti snímacího systému a hodnotě tření v drážce. Tření se zvyšuje s členitostí stěn drážky, tedy závisí hlavně na charakteru řezaného signálu. Pokud je hrot opotřebený, jsou na něm malé plošky a tření se rapidně zvyšuje.

Ano, existují. Není ale jednoduché shrnout závěry více jak 130 let výzkumu a vývoje technologie mechanického záznamu do několika vět. Je obtížné nahradit skripta matematiky, fyziky, hudebních věd, fyziologie sluchu a ostatních příbuzných oborů, ze kterých špičkoví zvukoví inženýři získávají informace, aby dosáhli co nejlepších výsledků a výborně hrajících desek. Lze říci toto: Je nezbytné připravit nahrávku takovým způsobem, aby nezahrnovala složky nepřispívající k subjektivnímu vnímání zvuku při přehrávání daného nosiče. Také je důležité respektovat všechny specifika technologie mechanického záznamu již od začátku celého procesu přípravy nahrávky. Cílem je nalezení odpovídajícího kompromisu mezi několika často navzájem protichůdnými požadavky.

Nabízíme dva způsoby zpracování analogových pásků:

1) První možností je zdigitalizovat pásky do WAV souborů s vysokým rozlišením (96 kHz 24-bit) pomocí našich počítačových pracovních stanic s vysoce kvalitními A/D převodníky PrismSound Orfeus a magnetofony Telefunken nebo Studer. Potom jsou k dispozici všechny funkce a výhody našeho nového másteringového softwaru včetně simulací řezání a detailních analýz dodaných podkladů, abychom mohli nastavit optimální parametry pro řezání. Při volbě této možnosti potom můžeme použít zálohované digitální soubory i kdykoli později pro případné reedice. Můžete si pro říznutí fyzických nosičů vybrat jak novější DMM technologii s jednou z našich 4 řezaček Neumann VMS-82, nebo zvolit klasickou lakovou technologii s řezačkou Neumann VMS-70.

Upozorňujeme, že tato služba je zpoplatněna částkou 1300,- Kč na desku (650,- Kč na stranu).

2) Samozřejmě k dispozici je i plně analogové řezání bez jakékoli A/D a D/A konverze.

Používáme magnetofon Telefunken M15A 1/4" s přehrávací a předsunutou hlavou, mástrovací pult Neumann SP79, zesilovače Neumann SAL 84 a DMM řezačku Neumann VMS-82. Tedy žádné digitální zpožďovací linky a převodníky.

Je nezbytné, aby zvukové podklady nahrané na dodaných páscích byly správně připraveny pro vinyl. V porovnání s naším novým másteringovým softwarem a počítačovým zpracováním je starší metoda práce s mástrovacími pulty SP79 (nejlepšími ve své době) přece jen omezená, co se týká funkcí a možností změn parametrů pro řezání a úprav zvukových podkladů.

Poplatek za plně analogové řezání činí 5.400,- Kč na desku (2.700,- Kč na stranu), a to za předpokladu, že všechny pásky jsou správně připraveny pro vinyl a obsahují všechny požadované kalibrační signály. Mimo to je nutné dodat kompletní dokumentaci se seznamem skladeb a jejich délek a všechny skladby musejí být nahrány ve správném pořadí – během procesu řezání není možné pásky přetáčet nebo přeskakovat skladby.  Mezery (pauzy) mezi skladbami pro umístnění vizuálních značek nejsou nutné, jelikož se značky vytvářejí dočasně zvýšeným rozestupem drážek a operátor toto aktivuje ručně ve správný čas podle dodané dokumentace.

Akceptujeme pouze 2stopé 1/4" analogové pásky s rychlostmi 38 cm/s nebo 19 cm/s (15 ips nebo 7½ ips), s normou CCIR nebo NAB a volitelně i s redukcí šumu Dolby A nebo Dolby SR.

Všechny dodané analogové pásky musejí obsahovat několik sinusových kalibračních signálů: 1 kHz při 0 dB jako referenční úroveň a také signály 60 Hz, 1 kHz a 10 kHz při -20 dB, všechny nahrané na stejném magnetofonu a pásku jako hudba. A také Dolby tón/šum, pokud bylo Dolby použito. Délka každého tónu by měla být alespoň 15 sekund – doporučujeme raději 30 sekund. Tyto kalibrační tóny by měly být přítomny na začátku každého pásku, potom krátká pauza, například opět 30 sekund, a potom může začít vlastní nahrávka se správně seřazenými skladbami a vloženými pauzami nebo i bez nich – tedy přesně tak, jak si to přejete mít na výsledných deskách.

Ano, můžeme vygravírovat krátký text do této oblasti. Upozorňujeme, že gravírování provádí speciální stroj a nejedná se o ruční práci. Do této oblasti je také vygravírováno identifikační číslo DMM nosiče nebo niklové matky.

Zpracování DMM nosičů (Direct Metal Mastering) – doporučujeme využívat tento modernější proces, při kterém pro řezání zvukových drážek používáme nerezové kotouče s galvanicky nanesenou vrstvou mědi na jedné straně. Následné galvanoplastické procesy nejsou tak komplikované, jako je tomu při zpracování lakových fólií, a lisovací nástroje se vyrábějí přímo z těchto DMM nosičů.

Více informací naleznete zde:
http://www.gzvinyl.com/Vyroba/Galvanoplastika/Zpracovani-DMM-nosicu.aspx

Zpracování lakových fólií – pro výrobu vinylových desek se jako výchozí fyzický nosič používají hliníkové kotouče s oboustranně nanesenou vrstvou speciálního laku, do které řežeme zvukové drážky. Samozřejmě můžete dodat již říznuté lakové fólie z jiného studia. Zpracování lakových fólií je komplikovanější než u DMM technologie a zahrnuje riskantní 3stupňový galvanoplastický proces. Nejdříve je nutné lakovou fólii postříbřit, potom vyrobit niklový negativní originál (tzv. otce), potom pozitiv (tzv. matku) a teprve z ní se vyrábějí lisovací nástroje. Kvůli složitosti procesu zde vždy existuje určité riziko, že dojde k poškození lakové fólie při výrobě originálu, což v praxi znamená, že je nutné dodat novou lakovou fólii. Celý proces je navíc závislý i na kvalitě a stáří lakové fólie a také na typu říznutí, takže nemůžeme zaručit perfektní výsledky z každé jednotlivé dodané lakové fólie.

Více informací naleznete zde:
http://www.gzvinyl.com/Vyroba/Galvanoplastika/Zpracovani-lakovych-folii.aspx